Elektřinu zdraží distribuční poplatky. Jak se bránit vyšším cenám očima expertů

14. 6. 2024

Ceny elektřiny šly dolů, ale leckdo letos stejně platí víc. Skokově podražily poplatky za distribuci energie. A do sítě se budou muset investovat další a další miliardy, které zaplatíte ve faktuře za elektriku. Pro domácnost to může být pár stovek, ale co dělat, když máte firmu s výrobou, která je na elektřině závislá a spotřebuje jí moc? Ptáme se u odborníků.

V anketě odpovídají

Lukáš Dobeš, TEDOM ESCO
Jiří Gavor, ENA a Asociace nezávislých dodavatelů energií
Petr Hladík, ministerstvo životního prostředí
Michal Petřek, Raylyst
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz

Elektřina zdraží, i kdyby ceny elektřiny nerostly. Zní to absurdně, ale možné to je. Jak asi ví každý, kdo někdy viděl fakturu za elektriku, to, co na ní platíme, má několik složek. Především je to samotná cena energie, kterou inkasuje náš dodavatel, a pak poplatky za distribuci. Ty sice inkasuje taky dodavatel, ale přepošle je pak distributorovi, laicky řečeno majiteli a správci drátů, po kterých k nám elektřina doteče. A právě o výši těchhle poplatků za užití drátů se teď hraje.

Čeští distributoři elektřiny říkají, že v příštích letech budou muset šlápnout do investic. Síť je potřeba modernizovat, nejen kvůli jejímu věku a opotřebení, ale i kvůli tomu, jak přibývá menších zdrojů, jak se rozvíjí elektromobilita a tak dále. Ročně prý náklady distributorů vzrostou o 38 procent, tedy o nějakých plus minus patnáct miliard korun. Můžete hádat, kde je distributoři asi budou chtít sehnat. A hádáte správně: můžou požádat Energetický regulační úřad, aby poplatky za distribuci navýšil. Loňské skokové navýšení máme asi všichni v paměti. Včetně toho, že před distribučními poplatky se nedá nikam utéct: změna dodavatele s jejich výší nepohne, fixace ceny se jich netýká.

Existuje tu docela dobrá šance, že se na spotřebitele nepřenese celá váha chystaných investic. Čeští distributoři usilují o to, aby se změnila pravidla dotací z evropských fondů tak, aby si mohli sáhnout do nich. Spolupracuje s nimi na tom i ministerstvo průmyslu a životního prostředí. Přesto je ale dobré počítat radši s horším. Nakonec stát se může ledacos, a i když neporostou zrovna distribuční poplatky, vyletět můžou z nejrůznějších důvodů i ceny samotné energie. Hledáme, jak se připravit, a ptáme se těch, kteří věci dobře rozumějí.

Čeští distributoři elektřiny tvrdí, že modernizace sítí si v příštím desetiletí vyžádá ročně investice řádově o desetimiliardy vyšší než dosud. Část (ne-li všechno) zaplatí odběratelé. Jak má reagovat podnik, jehož výroba je na elektřině závislá?

U malých firem, které pracují s nízkým napětím, je ideální sestavit vlastní mix zdrojů. Může to být například kogenerační jednotka, která efektivně řeší samostatnou výrobu tepla i elektřiny, fotovoltaická elektrárna a případně i baterie. Pokud budou chtít jít ještě dál, můžou přejít v blízké budoucnosti na spotový odběr, systém řídit podle hodinových cen a vytvořit si vlastní microgrid.

Vlastní výrobou elektřiny ušetří za distribuci. V zimě pokryjí spotřebu kogenerační jednotkou, která vyrobí i teplo, v létě budou mít elektřinu z fotovoltaické elektrárny. Při jednosměnném provozu dává smysl i baterie. Odpoledne se poměrně levně dobije a elektřina se použije ráno ve špičce, kdy je cena vysoká. Ale to je potřeba kombinovat s řízením a spotovými cenami.

Systém složený z vlastních zdrojů má i další výhody. Může fungovat i v ostrovním režimu, kdyby docházelo k výpadkům. Navíc fotovoltaická elektrárna fixuje cenu části spotřeby elektřiny – je to nepalivový zdroj a cena elektřiny je rozpočtená jen na prvotní investice a servis. Kogenerační jednotka má zas provozní dotaci formou zeleného bonusu. Pokud si pak firma část elektřiny koupí na delší období, část nechá na spotech, část vyrobí, má mix, který jí přinese stabilnější náklady.

U velkých firem, které potřebují vysoké napětí, je to složitější. Úspora na distribuci není tak velká. Zde má smysl přemýšlet o snížení rezervované kapacity. Toho je možné dosáhnout třeba zapojením bateriových uložišť. Případně pracovat flexibilně se spotřebou – pak lze pomýšlet i na dynamické tarify a dál šetřit.

Smysl má i popřemýšlet o podpůrných službách pro ČEPS. Tedy nabídnout kapacitu úložišť nebo naopak strojů a kogeneračních jednotek a nechat je automaticky vyrovnávat výkyvy v síti.

Růst nákladů distributorů, a tedy i cen za přenos a distribuci elektřiny (ale i plynu) bude bezpochyby dlouhodobým trendem. V příštím roce ale očekávám pouze velmi mírný nárůst regulovaných plateb, v některých kategoriích odběru prakticky nulový. Velmi podstatnou složkou distribučních nákladů jsou totiž náklady na ztráty v sítích. A ty se odvíjejí od cen silové elektřiny, které meziročně významně klesly.

Další pokles už ale nečekám, a tak v letech 2026 a dalších se růst regulované složky obnoví, i když už nepůjde o skoková zdražení, jaké jsme zažili letos.

Spotřebitelé elektřiny nemohou ovlivnit regulovanou část ceny, na rozdíl od obchodní, kde lze změnou dodavatele ušetřit. Jak tedy dopady omezit? O úsporách energie jistě každý přemýšlí a leckdo už úsporná opatření zavedl, to není třeba podrobněji popisovat. Vzhledem k rostoucí volatilitě trhu bude ale stále víc ceněna jak ze strany dodavatelů silové elektřiny, tak i ze strany ČEPS a distributorů, schopnost klienta flexibilně měnit odběr elektřiny. Za tuto schopnost se bude platit – a tím se otvírá celá nová sféra možností, jak ve výsledku ušetřit. Akumulace, agregace a flexibilita se tak stanou stále více skloňovanými pojmy, které se vyplatí sledovat!

Musíme napravit to, co předchozí vláda legislativně nenastavila. Zásadní je rozvoj obnovitelných zdrojů, který by měl přiblížit místo výroby místu spotřeby energie. Proto připravujeme takzvané akcelerační zóny pro urychlení výstavby větrných i solárních elektráren, kterými se zvýší zásoba domácí čisté energie. Samozřejmě to není všespásné, a proto jako ministerstvo podporujeme prostřednictvím Modernizačního fondu investice do distribuce elektřiny a rozvoje distribučních soustav, aby mohly pojmout rostoucí výrobu z obnovitelných zdrojů i vyšší kapacity akumulace.

V Modernizačním fondu SMARTNET, který je určený právě na modernizaci energetických soustav i zvyšování jejich odolnosti, je připraveno 20 miliard korun. A tyhle investice sníží dopad na regulované složky ceny pro spotřebitele. Další cestou, jak chceme podpořit zejména průmysl závislý na spotřebě elektřiny, je novela zákona o výnosech z emisních povolenek. Podle ní od roku 2026 využije část příjmů ministerstvo průmyslu a obchodu na provozní podporou nových obnovitelných zdrojů energie a na kompenzace zvýšených nákladů na elektřinu pro energeticky náročná odvětví.

Smysl pro podniky ve výrobě jednoznačně dává pořízení fotovoltaických panelů v kombinaci s velkokapacitními bateriemi. Produkce energie z obnovitelných zdrojů a její následné uskladňování a prodávání zpátky do sítě a možnost regulovat tak zátěž budou v podstatě nutnost. Podniky, které jsou závislé na elektřině, si toho už všímají a poptávka po fotovoltaických panelech a bateriích v Česku výrazně roste.

Bateriová uložiště mohou ukládat elektřinu vyrobenou panely, ale také ze sítě v čase, kdy je její cena nižší, a následně ji využít v době vyšší poptávky nebo výpadků. Během období s vysokými cenami za elektřinu z distribuční sítě mohou podniky čerpat energii z baterií, čímž sníží své náklady. Navíc mohou minimalizovat potřebu nákupu elektřiny v době špičky, kdy je nejdražší.

Instalace vlastních baterií umožňuje podnikům dosáhnout vyšší míry nezávislosti na veřejné distribuční síti. To je zvláště důležité v případě plánovaných modernizací, které mohou zahrnovat výpadky nebo omezení dodávek.

Většina distribučních poplatků, jejichž růst se čeká, je úměrná spotřebě. Čím větší spotřeba, tím větší dopady zdražení pro průmysl, který je největším konzumentem elektřiny v Česku. A který by se měl na zdražování nejvíce připravovat.

Vzhledem k tomu, že se jedná o distribuční poplatky, změna dodavatele nepřinese přímou úlevu. Fixace výhodné ceny komodity je sice důležitá, ale distribuční poplatky zůstávají stejné bez ohledu na dodavatele a liší se jen podle distribučního území – nejnižší jsou v Praze. Přemístění továrny kvůli nižším poplatkům je nereálné, a proto je nutné hledat úspory jinde.

Jedinou reálnou variantou zůstává faktické snížení spotřeby. Právě kvůli očekávanému růstu distribučních poplatků budou investice do úsporných opatření stále výhodnější. Možnosti jsou: modernizace vybavení, aby mělo nižší spotřebu energie, a investice do energetické soběstačnosti, například instalace fotovoltaických panelů nebo vlastních plynových generátorů. Podniky mohou také zvážit budování lokálních elektráren, které nejenže pokryjí jejich vlastní spotřebu, ale přispějí i k decentralizaci výroby elektřiny v Česku a tím vlastně pomohou bránit dalšímu budoucímu zdražování distribučních poplatků.

Všechno bude záležet na tom, jak moc budou náklady na sítě přeneseny na zákazníky – což platí nejen pro průmysl, ale i pro domácnosti. Záleží tedy samozřejmě i na tom, jestli se distributorům elektřiny podaří zajistit zdroje z investičních fondů Evropské unie. A na tom, jestli nevzniknou i nějaké pobídky pro podniky, které budou chtít zvýšení nákladů na distribuci elektřiny vzít jako výzvu a příležitost k inovaci.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu

Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.

Zdroj: Finmag

SPORTEM K BYZNYSU

Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem

BYZNYS JE HRA

„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu

Koupit Finmag

Často kladené otázky

Kolik vydávají čeští distributoři elektřiny ročně na údržbu a modernizaci sítě?
Čeští distributoři elektřiny tvrdí, že v minulých letech dávali na údržbu a modernizace elektrické sítě v průměru 23 miliard korun ročně. V příštích letech se očekává růst nákladů až na 40 miliard ročně. Nárůst je způsoben potřebou modernizace a rozšíření sítě, aby byla schopna zvládnout nové technologické, ekologické a bezpečnostní výzvy.
Jaké jsou hlavní důvody pro modernizaci elektrické sítě?
Elektrická síť potřebuje údržbu a obnovu, kromě toho je ale potřeba se vyrovnat s přibývajícími menšími zdroji energie a s tím, že řada z nich nefunguje kontinuálně, ale nárazově. Je tedy potřeba připravit síť na výkyvy a je potřeba ji vybavit zařízeními na řízení těchto výkyvů. A pak je tu rozvoj elektromobility, nabíječky a další. V neposlední řadě je potřeba síť zabezpečovat: proti extrémnímu počasí, ale třeba i kybernetickým útokům.
Může změna dodavatele snížit poplatky za distribuci elektřiny?
Změna dodavatele nemůže snížit poplatky za distribuci elektřiny. Poplatky za distribuci jsou stanoveny Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) a jsou stejné pro všechny zákazníky v dané distribuční oblasti, bez ohledu na to, jakého dodavatele elektřiny si vyberete. Tyto poplatky pokrývají náklady na údržbu a modernizaci distribuční sítě a jsou vybírány distributorem, který je zodpovědný za přenos elektřiny do domácnosti nebo firmy. Změna dodavatele může ovlivnit pouze cenu samotné elektřiny.
Z čeho se skládá cena elektřiny?
Cena elektřiny má v zásadě tři složky. O jedné se dá smlouvat. To je cena dodavatele, kde platíte zejména za vlastní elektřinu. O distribučním poplatku a daních už se smlouvat nedá. Přehledné vysvětlení faktury za energie najdete třeba na webu Peníze.cz.