Vláda vysává peníze z byznysu a pumpuje je do eráru. Má snad takhle fungovat stát?

Vláda Petra Fialy se na svém startu představovala jako tým, který zařídí efektivní, úsporný stát a bude dvakrát obracet každou korunu.

Realita je od takové vize na hony vzdálena. Česko je stát, kde erár pořád kyne, byť ne tolik jako za vlády Andreje Babiše.

A co hůř: kynout v dohledné době nepřestane. V příštím roce, kdy se uskuteční volby do Sněmovny, se obrat směrem k úspornému státu nedá předpokládat.

Drahé Česko

Data ze státního závěrečného účtu ukazují, že počet zaměstnanců státu loni stoupl o 6 950 na 484 128. S tím se také zvýšily náklady na jejich platy, a to o 18 miliard (!) korun. Celkově pak dosáhly 271,2 miliardy.

Se zmíněnými daty kontrastují čísla z podnikatelské sféry. Ve stejné době vzniklo celkem 115 tisíc podnikatelských subjektů a zaniklo jich přes 309 tisíc.

Pravda, tuto statistiku zkreslily datové schránky. Přiměly seknout s podnikáním některé starší živnostníky, kteří s digitálními technologiemi nevyrostli a pro které chytrý telefon nebo počítač není každodenní součástí života. Porovnání této bilance s kynoucím erárem však vysílá varovný signál. Naznačuje, že Česko není zemí zaslíbenou soukromému byznysu.

Upozornil na to i konsolidační balíček. V něm vláda zvýšila firemní daň z 19 na 21 procent. Do státní pokladny tak ročně přiteče zhruba 22 miliard korun navíc.

Tato částka může z větší části pokrýt nárůst nákladů na erár (zmíněných 18 miliard). Nejspíš ale na něj stačit nebude, protože ministr práce Marian Jurečka chystá zvýšení platů lidí, kteří pracují pro stát. A to už od září.

Jistě, kdo by nepřál vyšší platy zapisovatelkám u soudů, kuchařkám ve školách nebo školníkům. Jejich výplaty jsou často na hranici minimzdy.

Jenže vláda dělá čtvrtbiliónové schodky. Pokud chce svým zaměstnancům přidávat, měla by tedy ještě před tím jejich počet snížit. Ministr však lehkomyslně plánuje vyšší platy za situace, kdy se erár rozrůstá.

Stát, který kyne

Marian Jurečka v Otázkách Václava Moravce upozornil, že počet státních úředníků klesl. „Vrátili jsme ta čísla na hodnotu, která byla v roce 2014,“ pravil.

Jenže není se čím chlubit. Zatímco počet státních úředníků vláda snížila, byť si pomohla tím, že škrtla „mrtvé duše“, jiné státní zaměstnance (mnohdy překotně) nabírala.

Ilustrativním příkladem tohoto trendu je školství. Počet pedagogických pracovníků za posledních pět let vzrostl o 35 tisíc na celkových 214 tisíc.

Pravda, školství bylo dlouho podfinancováno, co víc, do škol teď nastupují silnější ročníky. Ročně přibývá ve školách zhruba 25 tisíc dětí.

Sbor pedagogů však roste v poměru jeden pedagog na 3,6 žáka. Copak je tohle udržitelné?

Je to důsledek politiky, kterou nastavily dvě předchozí vlády, upozorňuje ministr školství Mikuláš Bek na blogovací platformě Médium.cz. Proč ale Fialova vláda tuhle politiku nezměnila? Měla na to už dost času.

Miliarda sem, miliarda tam. Fialův kabinet na ozdravení financí rezignoval

Namátkou můžeme zmínit další příklad kynoucího eráru. Je jím policie. Policejní prezident Martin Vondrášek se nedávno před poslanci pochlubil, že se daří zvyšovat počty policistů. Jejich počet překročil 40 tisíc. A systematizace schválená vládou počítá dokonce s 46 163 policisty!

Poměřováno počtem obyvatel přitom už teď patří Česko mezi státy s nejvyšším počtem strážců zákona v Evropě. Před deseti lety jsme měli o čtyři tisíce policistů míň. Míra kriminality ale nebyla znatelně vyšší než v současnosti.

Namístě je proto otázka, kterou ve svých návrzích na snížení výdajů státu zmiňuje Národní ekonomická rada vlády (NERV): Existuje snad přímá souvislost mezi počtem policistů a vnímanou či skutečnou mírou bezpečí a kriminalitou v zemi? Copak by se bez několika tisíc policistů změnily ulice na džungli, kde platí zákony silnějšího?

Řekni, kde ty lidi jsou

Černé labutě odletěly. Pominul covid, stejně jako šok, který vyvolala ruská invaze na Ukrajinu a s ní spojená energetická krize. Doba sice vyžaduje vyšší výdaje na obranu, ale hospodaření státu už nezatěžují mimořádné výdaje.

Vláda má tedy příležitost dostat hospodaření státu do udržitelné fazóny. Přesto na letošek naplánovala schodek 252 miliard korun, což je o 223 miliard vyšší deficit než před nástupem covidu v roce 2019.

V pondělí ministerstvo financí zveřejnilo data o plnění státního rozpočtu za první pololetí letošního roku. Ministerstvo zdůrazňuje pozitivní vývoj – příjmy státu rostou rychleji než výdaje.

Proč ale vůbec rostou výdaje, když zemi řídí vláda, která slíbila, že zařídí efektivní a úsporný stát? Mimo jiné proto, že stát zaměstnává mnoho lidí, kteří potom zoufale chybí firmám.

Máme zkrátka erár, který je k nezaplacení.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Český bizár: Vládě rostou dluhy, samosprávám vklady v bankách

• Dusí firmy i celou ekonomiku, tak proč úřední šiml přežije všechno?

• České Silicon Valley? Kdepak, jedna hi-tech investice nás nespasí, na tahu je stát

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu

Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.

Zdroj: Finmag

SPORTEM K BYZNYSU

Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem

BYZNYS JE HRA

„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu

Koupit Finmag