Zábavní parky jsou byznys jako na horské dráze. Pravidla hry změnil Harry Potter

Veškerý byznys spojený se zábavními parky, kolotoči a horskými drahami stojí na jedné jediné věci – náš mozek miluje pocit nebezpečí. Tělo najednou zvýší srdeční tep, zrychlí se dýchání, do krve se uvolní adrenalin a člověk se prostě cítí naživu. A horské dráhy a další atrakce jsou v tomto směru ideální – oblbnou mozek natolik, aby se cítil v nebezpečí, aniž by mu však cokoliv reálně hrozilo. Ze stejného důvodu mimochodem koukáme na horory nebo baštíme pálivé papričky.

Ale, jak zní základní poučka ekonomie, každá legrace něco stojí.

Location, location, location

Největší trh s horskými drahami je podle databázového serveru Statista nepřekvapivě v Americe, kde lze nalézt dvě velké skupiny zábavních parků – licencované (Disneylandy, Disney Worldy a parky společnosti Universal) a tradiční parky, které se zuby nehty drží proti těmto behemotům.

Kačer Donald a sedm trpaslíků. Jak znáte krále popbyznysu Walta Disneyho?

Jedná se o nerovný boj – společnost Six Flags, která je největším provozovatelem tradičních (čti nedisneyovských a neuniversalovských) parků v roce 2022 vykázala podle youtubového kanálu Modern MBA, příjmy 1,4 miliardy dolarů (31,6 miliardy korun). To je sice slušné, ale společnost Universal (parky s tématem Harry Pottera nebo Avengers) vydělala ve stejném roce už víc než pětkrát tolik – 7,5 miliardy dolarů (169 miliard korun) a Disney dokonce 17 miliard dolarů (383,5 miliardy korun).

Každý, kdo hrál kultovní videohru RollerCoaster Tycoon, zná základní trade-offy při stavbě zábavního parku: málo sekuriťáků vede k vandalismu, málo toalet vede ke špatné hygieně, příliš rychlé horské dráhy vedou k uklízení zvratků, pomalé zas k znuděným návštěvníkům a tak dále. Základním ekonomickým problémem zábavního parku jsou obrovské vstupní náklady. Ty u malého skromného parku zmíněné společnosti Six Flags představují nejméně 300 milionů dolarů (7,8 miliardy korun), parky Universal jsou zhruba šestkrát dražší a nový Disneyland stojí klidně 5,5 miliardy dolarů (124 miliard korun). Pro porovnání největší výletní loď světa Symphony of the Seas vyšla v dolarech na necelou miliardu a půl.

Ale, jak upozorňuje Modern MBA, zatímco ke stavbě megalomanské lodi potřebujete jenom obrovitanánskou půjčku, ke stavbě zábavního parku potřebujete obrovitanánskou půjčku a obrovitanánský pozemek. Aby to dávalo smysl, měl by mít 40–200 hektarů – pro porovnání, milovické Mirákulum má momentálně 12 hektarů plochy.

Právě to je kvůli dnešnímu stavu na trhu s pozemky a nemovitostmi největší bariérou proti vstupu do odvětví a důvodem, proč jsou zábavní parky v Americe oligopol, kam dobrých 40 let nevstoupil nový velký hráč. Propálit půl miliardy dolarů na to, aby bojovali o pozici dvojky na trhu, prostě není velké lákadlo pro investory, když jde na stejném pozemku postavit třeba byty. Společnost Six Flags se na trhu udržela jednoduše tím, že své parky budovala ve většině případů před padesáti a více lety a další získala skrze akvizici.

Jak na horské dráze

Dobře, dejme tedy tomu, že ale lán půdy máte a jste odhodlaní do tohoto kapitálově nesmírně náročného byznysu jít. Tradičně se park staví následovně: doprostřed pozemku namontujte největší a nejšílenější horskou dráhu, kterou si můžete dovolit, a zbytek parku postavte kolem ní.

Právě toto je také největší komparativní výhoda Six Flags – z licenčních důvodů nemůžou mít v parku Mickey Mouse a Kapitána Ameriku, tak mají aspoň největší horské dráhy. Ta nejvyšší Kingda Ka v New Jersey měří 139 metrů, nejrychlejší je dráha v parku Falcon’s Flight v Saúdské Arábii (také pod Six Flags) a projedete se na ní rychlostí 249,9 km/h.

Novinové titulky o nové největší horské dráze na světě jsou pak vlastně marketing zdarma. Mimochodem, vzpomínáte si na šílenou horskou dráhu ze znělky kultovního devadesátkového sitcomu Krok za krokem? Stojí v parku Six Flags Magic Mountain v kalifornské Valencii.

V parku samozřejmě nesmí chybět ani atrakce určené menším dětem (nebo vy snad nechcete peníze od rodin s dětmi?), nemluvě o zázemí v podobě občerstvení, restaurací, sanitárních zařízení a obchodů a armádě techniků…

Opeření zaměstnanci

Shutterstock

Je k nevíře, jaké problémy musí každý den řešit takový Disneyland. Příklad za všechny: Máte v Orlandu park o rozloze dvou Manhattanů, postavený uprostřed bažiny, ve státě, který je celý bažinami tvořený ze třetiny. Jak se zbavíte komárů?

Nelze vzít práškovací letadlo nebo jednou denně zplynovat celý Disneyland včetně návštědvníků. A tak se musí park spoléhat na několik stupňů ochrany. Po parku je v prvé řadě pečlivě rozmístěno 60 pastí na komáry, kteří z nich putují do laborky. Podle druhu a množství odchycených komárů v jednotlivých pastech  zaměstnanci vědí, kde je potřeba udělat postřik. Stříká se dvakrát denně, za soumraku a za úsvitu, což drží populaci komárů v šachu. Nejpřekvapivější zbraní proti komárům jsou ale kurníky se slepicemi, znovu strategicky rozmístěné po celém Disneylandu. Slepice jsou totiž imunní vůči západonilské horečce a dalším nemocem, které komáři přenášejí. Pokud je nakažení komáři poštípou, slepice si vytvoří protilátky a zaměstnanci, kteří je pravidelně testují, tak s předstihem vědí, v jaké části parku se viry můžou objevit.

Atrakce je potřeba nejen opravovat a renovovat, ale především stavět nové – obzvlášť, pokud obsluhujete především lokální návštěvníky. Máte-li možnost park rozšiřovat do prostoru, tím lépe, pokud ne, budete muset bourat staré a stavět nové místo nich. Vracíme se tak znovu k často neřešitelnému problému pozemku – nafukovací čtyřicetihektarové prázdné kusy země blízko metropolí, kam můžou dojíždět zákazníci i mraky brigádníků, prostě už neexistují. Ano, americký Středozápad a Jih je plné nekonečných lánů půdy jako dělaných na stavbu lunaparku, ale tato půda zpravidla není kvůli místním zónovým regulacím určená k výstavbě zábavních parků a hlavně, je to daleko od zákazníků. Smůla.

A to jsme ještě neprobrali to nejlepší – na vydělávání máte čas prakticky jen půl roku v hlavní sezoně, tedy od května do září, kdy chodí naprostá většina návštěvníků. Vedle toho, že jsou parky sezonní záležitostí, jsou i byznysem velmi závislým na počasí. Doufejte v teplo a slunečno, ale zase ne moc teplo a slunečno, protože návštěvníci kolabující ve frontách nejsou dobrá reklama na atrakce.

I proti počasí je Six Flags poměrně dobře pojištěn – jelikož má v současnosti celkem skoro třicet parků rozmístěných po celých Spojených státech, můžou parky na západním pobřeží dohnat tržby, pokud na východě zuří třeba hurikán.

Co tedy dělají společnosti Universal a Disney o tolik lépe?

Mí mileniálové mi rozumějí

Existuje park, který v roce 2010 prakticky přes noc změnil pravidla hry – Wizarding World of Harry Potter, který se otevřel v rámci zábavního komplexu Universal Islands of Adventure v Orlandu. A nemůže za to nikdo jiný než J. K. Rowlingová, autorka knižní série o Harrym Potterovi.

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu

Zdroj: Finmag

SPORTEM K BYZNYSU

Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem

BYZNYS JE HRA

„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu

---

Koupit Finmag

Rowlingová si vydupala plnou kontrolu nad podobou areálu. Maximálně využila pozice autorky nejčtenější dětské knižní série na světě a rozhodla se, že pokud bude stát zábavní park Harryho Pottera, bude to park přesně na milimetr podle ní. V parku se nebude rozlévat Pepsi ani Coca-Cola, ale Máslový ležák a v parku nebudou reklamy, které Rowlingová písemně neschválí. Společnost Disney, která měla park původně zahrnout pod své impérium, z takové dohody pochopitelně vycouvala, protože se jednalo o recept na finanční katastrofu, a přenechala ho konkurenčnímu Universalu. I jeho zástupci si při vyjednávání s Rowlingovou rvali kvůli jejím požadavkům vlasy.

Jenže Wizarding World of Harry Potter se stal naprosto fenomenálním úspěchem. Jeho otevření zvýšilo celkovou návštěvnost všech Universal Islands of Adventure během let 2009–2011 o neuvěřitelných 66 procent a stanovilo nový precedens v tomto odvětví zábavy.

Joanne Rowlingová totiž dokonale pochopila mileniály a omotala si je kolem prstu. Postavila jim dokonale autentický park, který nevypadá jako svět Harryho Pottera, ale je světem Harryho Pottera. A nikoliv navzdory omezením, ale díky omezením, které si autorka vydupala.

Děti devadesátých a nultých let nechtějí tolik nakupovat věci, ale zážitky. Mileniálové utrácejí třeba mnohem víc za živé koncerty, cestování a sportovní utkání naživo než jejich rodiče. A právě autenticita je společným jmenovatelem nové generace zábavních parků.

Od hlavní velmi inovativní atrakce Harry Potter and the Forbidden Journey (koukněte na youtube) přes personalizované kouzelné hůlky za 55 dolarů (1250 korun), speciální kouzelnické pokrmy a sladkosti až po vlněné svetry a šály, do kterých se návštěvníci ochotně oblékají ve čtyřicetistupňových floridských vedrech. Mileniálové konečně dostali svět, ve kterém se můžou na celý den ztratit a objevovat ho. Stavba parku stála 265 milionů dolarů (6 miliard korun) a jen za prvních deset let vydělal neuvěřitelných 12 miliard dolarů (273,5 miliardy korun).

Disneyovští manažeři si sebrali čelisti z podlahy a pustili se do práce. Není možné, aby je v jejich vlastní hře porazila nějaká britská spisovatelka.

Impérium vrací úder

Studio Disney si dobře uvědomovalo, že kouzelné království Myšáka Mickeyho fungovalo šedesát let skvěle, ale že potřebuje vytvořit nový svět. Svět, ve kterém se budou chtít ztrácet mileniálové. A dostali ho, když v roce 2012 šéf Disney Bob Iger koupil za čtyři miliardy dolarů (90 miliard korun) Star Wars od George Lucase. O necelých deset let a miliardu dolarů později se v červnu 2019 otevírá Star Wars Galaxy’s Edge – největší, nejambicióznější a nejdražší rozšíření zábavního parku všech dob.

Podobně jako Svět Harryho Pottera, také Galaxy’s Edge je dokonalé ztělesnění fiktivního světa s personalizovaným jídlem a nápoji, herci pobíhajícími v kostýmech po parku a stylovými exteriéry i interiéry. Všichni zaměstnanci včetně prodavačů mají svou roli, předepsaný příběh a mimo jiné i kurzy improvizace, aby dokázali autenticky reagovat na návštěvníky.

Hůlky za 55 dolarů nahradily personalizované světelné meče za 220 dolarů (5000 korun), prodává se sice Coca-Cola, ale se speciálními etiketami s fiktivní abecedou. Každý centimetr parku je dokonale autentický a vybízí k prozkoumávání, objevování a k postování na Instagram – protože šuškanda (word-of-mouth) je alfou a omegou současného marketingu.

Jak skvěle analyzuje youtube kanál Wendover Productions, pozoruhodný je i design celého parku. Zaprvé, ona „hlavní odměna“, tedy obří Millenium Falcon v životní velikosti, není vidět hned od vchodu do parku, který je sám o sobě vlastně docela nezajímavý a fádní. Disney se totiž poučil, že není dobré v první moment návštěvníky vizuálně namlsat obřím sádrovým pohádkovým hradem, když pak do toho hradu nejde ani vstoupit – Millenium Falcon je tak prakticky až na konci parku a jde si ho celý zevnitř projít.

STOP! Líbí se vám text, který právě dočítáte? Pak nám věnujte pár sekund vaší pozornosti. Podobné skvosty pravidelně najdete v našem tištěném magazínu Finmag. A i když jsme ten dnešní odemkli speciálně pro vás, budeme moc rádi, když si náš magazín příště sami koupíte. Je tam toho mnohem víc... Hlavním tématem aktuálního čísla je propojení medicíny a byznysu.

Myslete na nás, až zas půjdete kolem trafiky. Děkujeme!

Zadruhé, park je třeba udělat mnohem chaotičtější než klasický Disneyland. Křivolaké uličky, omezené zorné pole – hlavně vybízet návštěvníky k onomu prozkoumávání a focení. A zatřetí, prošpikovat celý park tolika detaily a „individuálními odměnami“, že se návštěvníci prostě budou chtít za rok vrátit znovu, protože toho nejde najednou tolik stihnout. Je totiž nesrovnatelně levnější někoho nalákat k opakované návštěvě parku než přesvědčit někoho nového.

Dávno pryč jsou doby, kdy nejlepším zážitkem v zábavním parku byla cukrová vata a převrácený žaludek na horské dráze. Dnes se do parků chodí plnit si dětské sny.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Netflix a spol. versus kina. Proč se na festivalech bučí na filmy?

• Cestovní kancelář Ježíš Kristus. Jak církev vybudovala dokonalý byznys

• I hřbitov může zkrachovat. Proč je na byznysu se stoprocentní poptávkou problém vydělat?

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu

Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.

Zdroj: Finmag

SPORTEM K BYZNYSU

Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem

BYZNYS JE HRA

„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu

Koupit Finmag