České Silicon Valley? Kdepak, jedna hi-tech investice nás nespasí, na tahu je stát

Do Česka má namířeno velká investice „jiného druhu“. Nebude spoléhat (eufemicky řečeno) na „zlaté české ručičky“, či (vyjádřeno bez obalu) na levnou pracovní sílu.

Americká On Semiconductor (známá pod obchodní značkou Onsemi) se do své továrny na výrobu polovodičových součástek v Rožnově pod Radhoštěm chystá vložit dvě miliardy dolarů, což v aktuálním kurzu obnáší víc než 46 miliard korun. Může to být největší investice v historii českého státu, která překoná společnost Hyundai. Tato jihokorejská automobilka před osmnácti lety do svého podniku v Nošovicích vložila „jen“ 35 miliard korun.

Čipy z Rožnova pohání iPhony i nová auta. Poptávka je obrovská, hlásí firma

Pravda, v Česku tím nevznikne nový průmyslový kolos à la Škoda Auto, který zajišťuje pět procent HDP a jehož roční tržby dosahují 220 miliard korun. Zmíněná investice nevytvoří ani 12 000 pracovních míst, jako v případě Hyundai. Společnost Onsemi, která nyní v Česku zaměstnává 2 300 lidí, z toho 200 v designové laboratoři, odhaduje, že její investice vytvoří kolem tisícovky nových pracovních pozic, píše na svém webu agentura CzechInvest.

Co je ale podstatné: Onsemi se chystá investovat do ekonomiky označované přívlastkem znalostní, v níž jsou klíčové znalosti, zkušenosti, inovace a vědecké poznatky. Tato ekonomika se vyznačuje vysokou přidanou hodnotou a vyššími mzdami, které zahraniční majitelé kapitálu platí kvalifikovaným zaměstnancům.

Jak se dostat z pasti

Bylo nebylo, Česko patřilo k zemím s vysokou mírou zahraničních investic. Tyto investice však zpravidla směřovaly do oborů s nízkou technologickou náročností, kde hraje hlavní roli manuální práce, zjednodušeně řečeno – do montoven. Zahraniční firmy si nás oblíbily jako zemi s levnou pracovní silou. A pokud přece jen do Česka umístily cosi z hi-tech oborů, například počítačů, zdravotnických nebo optických přístrojů, zahrnovala produkce zpravidla pouhou montáž finálních výrobků z dovezených dílů. Tedy žádné bingo.

Také proto nebohatneme. Hospodářská komora ve své analýze upozornila, že jsme uvízli v pasti středních příjmů. Naše ekonomika už čtvrtý rok po sobě zaostává za průměrem Evropské unie. Z dat Eurostatu vyplývá, že dosahuje 76,6 procenta evropského průměru. Přitom už v roce 2008 byla na 74 procentech.

Lithiové bohatství je na dosah. Tak pozor, ať ho „neprožereme“

Investice Onsemi ukazuje cestu, jak z pasti středních příjmů uniknout. Není investicí do pouhé montovny, v níž se jen poskládá to, co se kdesi v Americe vymyslí a ve formě komponent odněkud doveze. Projekt rozšíření produkce čipů v Rožnově počítá nejen s investicí do výroby, ale také do dvou center na design čipů. Produkce tak bude spojena s vývojem a výzkumem, který bude v českých hlavách. A prospěch z něj může samo sebou mít i český automobilový průmysl.

Výhodou takového typu investice pro hostitelský stát je i to, že investor nemůže tak snadno ze země vycouvat a přesunout byznys do jiné země. Přemístit montážní závod je snazší než odstěhovat podnik, kde máte know-how a cenný lidský kapitál.

Patří se však přibrzdit přehnaná očekávání. Takže prrr! Onsemi nepatří k největším hráčům na globálním trhu čipů a na Valašsku se nerýsuje evropské Silicon Valley, byť s křemíkem, zejména s karbidem křemíku, co tam mají a budou mít co do činění.

Kolik na to praskne miliard?

Rozvíjet strategický obor designu a výroby čipů se dnes v Evropě chystá kdekdo. Covidová kalvárie i nejistoty spojené s dopravou přes Suez ukázaly, co s evropskou ekonomikou může udělat nedostatek čipů. Pokud přestávají proudit z jihovýchodní Asie, automobilky i další podniky musí zastavovat nebo omezovat výrobu.

Česko jako finanční velmoc? Proč tohle spojení nemusí být sci-fi

Němci proto do Magdeburku nalákali americkou společnost Intel. Tento největší světový výrobce polovodičových obvodů se tam chystá do továrny na čipy investovat přes 30 miliard eur, tedy 747 miliard korun. To je šestnáctkrát větší investiční příděl než v Rožnově. Inu, Německo…

A aby toho nebylo málo, v Drážďanech má postavit polovodičovou továrnu za deset miliard eur (249 miliardy korun) konsorcium, v jehož čele stojí konkurent Intelu – tchajwanská TSMC. No a do třetice, u jiných sousedů, v polské Vratislavi, bude stát další čipová fabrika, o kterou se ucházelo také Česko. Intel do ní vloží v přepočtu 100 miliard korun.

Pokud se nic nepokazí, Česko teď získá „aspoň“ bronzovou medaili – brownfieldovou investici. Určitě není k zahození, byť je spojena s otazníky kolem státní podpory investora. Hassane El-Khoury, prezident a výkonný ředitel Onsemi, v rozhovoru na webu společnosti říká, že pro firmu není pobídka státu až tak podstatná jako lidské zdroje.

Takové tvrzení však nemůžeme brát doslova. Je nad slunce jasnější, že rozhodování investora je spojeno s požadavkem na státní podporu. Bez robustní pobídky by investice do hi-tech ve výši miliard dolarů v Česku nepřistála.

Čipy, kam se podíváš

Němci na podporu výroby čipů v zemi vyčlení celkem 20 miliard eur (498 miliard korun). Zhruba tři čtvrtiny této částky půjdou na podporu investic Intelu a TSMC. Z toho se dá usuzovat, že pobídky a daňové úlevy v případě Onsemi dosáhnou desítek procent očekávané investice. Dá se nicméně věřit, že se tyto peníze vrátí. Trh s čipy je sice turbulentní, nicméně perspektivní.

Očekávat můžeme i to, že na státní podporu investice Evropská komise přikývne. Vždyť loni schválila akt o čipech, ve kterém vyhlašuje cíl do konce desetiletí výrobu čipů v bruselské Evropě zdvojnásobit. Neměla by tedy zadávit slepici, která jí bude snášet zlaté, přesněji křemíkové, vejce.

Na každý pád se však patří zůstat nohama na zemi. Investice Onsemi, jakkoli se jeví znamenitě, není „game changer“ – to, co by tuto zemi obrátilo na trajektorii směřující k úspěchu. Budeme muset produkovat víc výrobků s vyšší marží, přitlačit na produktivitu. A k tomu by se šikly další investice do hi-tech.

Měli bychom si tedy přát houšť a větší kapky. A nejen přát, ale něco pro ně dělat.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Čipy došly, autoprůmysl v krizi. Kde je problém?

• Vážně vlítne Čína na Tchaj-wan? Ostrovní stát má nečekaně mocnou zbraň

• Od vývojářů pro vývojáře. Revoluční platforma Zerops získala 12 milionů, zamíří do světa

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu

Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.

Zdroj: Finmag

SPORTEM K BYZNYSU

Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem

BYZNYS JE HRA

„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu

Koupit Finmag