Jak danit zaměstnanecké akcie? Nejčastější otázky a odpovědi

Než se do seznamu nejčastějších dotazů k zaměstnaneckým akciím plně ponoříme, připomeňme si ještě klíčové souvislosti. Zvláště u ESOP programů je totiž zásadní, v jaké fázi životního cyklu akcie či opce vzniká zaměstnanci zdanitelný příjem. Detailně jsme si to rozebrali už v předchozím velkém přehledu, který – pokud jste tak ještě neučinili – doporučujeme nastudovat:

• Zaměstnanecké akcie z pohledu daní. Komu se vyplatí a proč o nich přemýšlet?

Pro ty z vás, kdo už předchozí díl četl, jen připomeňme, že do konce roku 2023 byl příjem z nabytí akcie zdanitelný v momentě, kdy zaměstnanec uplatnil opci na její nákup (v tomto okamžiku zaměstnanec realizuje nepeněžní příjem v podobě slevy z tržní hodnoty akcie – nakupuje akcii za nižší cenu, než je její tržní hodnota). Jenže to byl problém: na splnění daňové povinnosti fakticky neměl potřebné finanční prostředky plynoucí z prodeje akcie, pouze ji nabyl.

Text vznikl ve spolupráci s experty ze společnosti Grant Thornton, která je jednou z předních organizací sdružujících nezávislé auditorské, daňové a poradenské firmy, a to v globálním i tuzemském kontextu. Soukromým i veřejným subjektům poskytuje poradenství napříč všemi oblastmi úspěšného byznysu. Více informací najdete na webu GrantThornton.cz.

Tento nesoulad měla změnit letošní novelizace příslušného zákona. Bohužel se to ale nepovedlo tak, jak by si zejména startupový svět, pro který jsou zaměstnanecké akcie klíčovým motivačním prvkem pro zaměstnance, představoval. Ustanovení upravující zdanění opcí ze zákona nevymizelo, byť je v této podobě aplikováno pouze ve specifických případech.

Dnešní praxe je tedy taková, že nová právní úprava zdaňování příjmů z akciových plánů ještě více zkomplikovala a přináší více škody než užitku, což na počátku jistě nebylo jejím účelem. Celou problematiku zdaňování příjmů ze zaměstnaneckých akciových plánů by proto bylo vhodné uchopit komplexně a připravit novou právní úpravu, která zaměstnancům a jejich zaměstnavatelům přinese do praxe větší právní jistotu a jednoduchost. Na tomto poli se už naštěstí něco děje a nové úpravy bychom se měli dočkat už příští rok.

Za současné situace ovšem není divu, že poradenské firmy mají v otázkách zaměstnaneckých akcií napilno. Dnes se proto společně podíváme na ty nejčastější dotazy, které ke zdanění akcií pro zaměstnance zaznívají, a to ať už z pohledu zaměstnavatele-firmy, či zaměstnanců samotných:

Zaměstnavatel se sídlem v ČR se ptá:

Máme nějaké daňové povinnosti v momentě, kdy zaměstnanec nakoupil v rámci ESPP motivačního plánu zaměstnanecké akcie naší společnosti za cenu nižší, než je cena tržní? Řekněme, že zakoupil jednu akcii za 50 Kč a tržní cena je 100 Kč.

Pokud splňujete podmínky pro odložení okamžiku zdanění dle nové právní úpravy, nemáte v současnosti žádnou daňovou povinnost. Je nicméně potřeba, abyste na mzdový list zaměstnance uvedli výši příjmu z nabytí zaměstnaneckých akcií a den jejich nabytí – ve vašem případě tedy ve výši 50 Kč (100 Kč – 50 Kč).

Byla by situace jiná, kdyby akcie nabyl od naší zahraniční mateřské společnosti, která ESPP spravuje globálně za celou skupinu a související náklady nám nepřefakturovává?

Pokud si pořídí zaměstnanec akcie mateřské společnosti ze zahraničí, plátcem příjmu je zahraniční společnost, tudíž vy jako český zaměstnavatel nemáte žádné povinnosti vůči českým úřadům. Svou daňovou povinnost si zaměstnanec musí vypořádat sám prostřednictvím daňového přiznání.

Kdy máme příjem zaměstnanci zdanit?

Je nutné, abyste hlídali zdanitelné momenty dle zákona. Například kdyby u vás zaměstnanec přestal pracovat nebo by akcie/podíly držel více jak deset let, přestal být rezidentem v ČR, akcie by prodal nebo by nastaly další zdanitelné momenty. V měsíci, kdy dojde k některé z těchto událostí, máte povinnost nepeněžní benefit zaměstnanci zdanit prostřednictvím mzdové evidence, pokud akciový plán spravuje vaše společnost nebo jsou na vaši společnosti přefakturovány náklady od zahraniční mateřské společnosti. Pokud by náklady zůstávaly v zahraničí, je zaměstnanec zodpovědný za zdanění svého příjmu sám a bude podávat daňové přiznání v závislosti na splnění podmínek nové právní úpravy buď v roce pořízení akcií, nebo až v roce, kdy například akcie prodá.

Co máme dělat, když nám zaměstnanec neoznámí, že akcie prodal, a my tak neznáme datum, ke kterému bychom měli provést srážky ze mzdy?

Bohužel v tomto případě leží zodpovědnost za srážku a odvod daně ze závislé činnosti na vás jakožto na zaměstnavateli, plátci daně. V této situaci čelíte jako zaměstnavatel riziku sankcí za nesplnění povinnosti, kterou zákon ukládá. Pokuste se nastavit vhodným způsobem vnitřní mechanismy firmy tak, abyste informaci od zaměstnance včas dostali.

Co když zaměstnanec prodal svůj podíl v době, kdy tržní hodnota akcie poklesla oproti té, kterou měla v době, kdy ji nakupoval (například ze zmíněných 100 Kč na 70 Kč)? Do doby prodeje akcie navíc obdržel i dividendy, například 20 Kč. Jak máme vyčíslit finální příjem ke zdanění?

Příjem zaměstnance může být snížen o pokles tržní hodnoty, ale je potřeba zohlednit i dodatečný příjem z vyplacené dividendy. Příjem bude tedy snížen o 30 Kč, ale navýšen o dividendu ve výši 20 Kč. Zdanitelný příjem zaměstnance ve mzdové evidenci činí 40 Kč (50 Kč – 30 Kč + 20 Kč).

Co když je pro nás nebo naši mateřskou společnost výhodnější pokračovat v původním režimu a zdanit zaměstnanci příjem k původním okamžikům (nabytí akcie, uplatnění opce). Můžeme si vybrat a zdaňovat po staru? Stát by přece dostal peníze dřív…

Bohužel stávající právní úprava není nastavena volitelným způsobem a je tak potřeba přenastavit administraci akciových plánů podle platné právní úpravy a sledovat u jednotlivých zaměstnanců okamžiky odloženého zdanění.

Jak je to s odvody sociálního a zdravotního pojištění?

Pokud zaměstnanecký akciový plán spravujete vy, nebo efektivně nesete náklady na vyplacené akcie od zahraniční spojené osoby ve skupině na základě přefakturace ze zahraničí, máte povinnost odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění jak za zaměstnance, tak za sebe jako zaměstnavatele. V případě, že náklady (hodnota příjmu zaměstnance) zůstávají v účetnictví mateřské společnosti v zahraničí, nepodléhá zaměstnancův příjem odvodům pojistného.

Zaměstnanec se ptá:

Jaké jsou mé daňové povinnosti, když prodám zaměstnanecké akcie?

V první řadě je zásadní zodpovědět otázku, kdo zaměstnanecký akciový plán spravuje a kdo nese související náklady a zda jsem českým daňovým rezidentem. Za předpokladu, že náklady na zaměstnanecké akcie nese váš český zaměstnavatel, máte povinnost svému zaměstnavateli oznámit prodej vašich akcií, a to nejpozději do posledního dne měsíce, ve kterém k prodeji došlo. Váš benefit z účasti na akciovém plánu (například obdržení akcií zdarma v rámci RSU plánu) bude v okamžiku prodeje akcií zdaněn ve mzdové evidenci jako běžná mzda ze zaměstnání. Pokud jste akcie nabyl od zahraniční mateřské společnosti, máte povinnost podat daňové přiznání.

Bez ohledu na nastavené podmínky příslušného akciového plánu jste vždy povinen podat daňové přiznání v situaci, kdy akcie prodáváte. Od povinnosti zdanit příjmy z prodeje akcií jste osvobozen, pokud úhrn příjmů z prodeje všech akcií za kalendářní rok nepřesáhne 100 000 Kč nebo pokud akcie prodáváte po uplynutí tří let od okamžiku, kdy jste je získal.

Jak mám vědět, kdo skutečně nese náklady na akciový plán, jehož jsem účasten? Jak zjistím přesnou výši benefitu ke zdanění?

Zaměstnavatelé své zaměstnance většinou pečlivě informují o podmínkách příslušného akciového plánu či a o jejich potenciální povinnosti podat daňové přiznání. Podmínky účasti na zaměstnaneckých akciových plánech a daňové povinností s ní spojené bývají oficiálně upravené v materiálech zaměstnavatele nebo globální skupiny. Zaměstnanec zároveň stvrzuje svou účast na konkrétním motivačním programu podpisem dohody o účasti na akciovém plánu, s podmínkami a všemi důsledky by tedy měl být obeznámen. Zaměstnavatel má povinnost evidovat výši příjmu na mzdovém listě i v případě, že zaměstnanec nabyl akcie mateřské zahraniční společnosti.

Pokud váš příjem ze zaměstnaneckých akcií nepodléhá zdanění ve mzdové evidenci, jste povinen daň vyčíslit sám a podat si daňové přiznání. Doporučujeme využít pomoci od daňového poradce.

V jaké hodnotě mám zdanit samotný prodej zaměstnaneckých akcií, pokud jsem nesplnil podmínky pro osvobození?

V tržní hodnotě, kterou akcie mají v den prodeje. Jako výdaj můžete proti příjmům uplatnit hodnotu, kterou akcie měly v okamžiku jejich nabytí (případně jejich sníženou hodnotu, pokud při prodeji došlo k poklesu hodnoty akcie oproti jejich hodnotě v okamžiku nabytí).

Prodal jsem akcie po časovém testu, příjem mám osvobozený, je to vše?

Ještě si sledujte limit pro povinnost podat oznámení o osvobozených příjmech, který činí 5 000 000 Kč za zdaňovací období. Pokud byste limit překročili, je potřeba oznámení podat do lhůty pro podání daňového přiznání.

Zaměstnanecké akcie očima expertů. Proč stát stále brzdí mladé firmy v rozletu?

Do kdy mám podat daňové přiznání?

Základní lhůta pro podání daňového přiznání je 1. dubna po skončení zdaňovacího období, v případě elektronického podání je lhůta 1. května. Využíváte-li daňového poradce, lhůtu máte prodlouženou až do 1. července.

Mám zdaňovat dividendu, která mi plyne ze zaměstnaneckých akcií od mého českého zaměstnavatele?

Nikoliv, pokud je emitentem akcií česká společnost, má povinnost podle české legislativy při výplatě dividend srazit srážkovou daň ona. Jinými slovy, zdanění je vypořádáno za vás už při výplatě dividendy.

Jak je to s dividendou ze zahraničí?

Jestliže jste nabyl akcie/podíly v zahraniční společnosti, od které vám zároveň plynou i dividendy, máte povinnost deklarovat příjem z dividend ve vašem daňovém přiznání. V případě, že byla v zahraničí sražena daň, můžete uplatnit zápočet této daně proti české dani podle pravidel příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění.

Našli jste v článku chybu? Dejte nám vědět, abychom ji mohli opravit. Děkujeme!

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu

Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.

Zdroj: Finmag

SPORTEM K BYZNYSU

Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem

BYZNYS JE HRA

„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu

Koupit Finmag