Předplatit časopis Finmag

Den daňové svobody je tu. Doteď jsme makali na daně, teď konečně na sebe

Gabriel Pleska
Gabriel Pleska
11. 6. 2024
aktuality

Po pětadvacáté vyhlašuje letos think tank Liberální institut Den daňové svobody. Mediálně vděčný „svátek“ má upozornit na míru přerozdělování v ekonomice. Tedy na to, o jakém množství z peněz, které vyprodukujeme, nemůžeme rozhodovat přímo. Odevzdáme je jako daně.

Pro názornost dělí v Liberálním institutu rok na dvě části: během té první vyděláváme na státní výdaje, v té druhé už jsme vydělali dost na poplacení daní, a jsme tedy daňově svobodní. Letos vychází Den daňové svobody právě na dnešek.

Liberální institut pro výpočet data používá jednoduchý vzorec: porovnává veřejné výdaje s hrubým domácím produktem. Ve stejném poměru pak rozdělí kalendářní rok.

Letos jsme podle Liberálního institutu přestali pracovat na stát a začali dělat na sebe o dva dny dřív než loni a obecně dřív než v posledních rocích. „Po koronavirových letech, kdy byl Den daňové svobody až na konci června, je pozitivní, že se posouvá směrem k začátku roku, což znamená méně přerozdělování a více peněz v našich kapsách. Sice bychom si přáli rychlejší posun, ale pravdou je, že oproti pandemickým rokům 2020 a 2021 je Den daňové svobody o dva týdny dříve a přerozdělování o desetinu menší,“ říká ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.

Pánek ale upozorňuje, že před pandemií, býval Den daňové svobody mnohem dřív. O dva týdny. To ovšem není česká specialita, země OECD vykazují obdobný posun. V průměru je Den daňové svobody ve vyspělém světě letos o téměř deset dní později než před pěti roky.

Jiný způsob výpočtu Dne daňové svobody používá v Česku společnost Deloitte (před ní to bývala společnost Patria). Podle její metodiky je Den daňové svobody zpravidla později (loni o čtyři dny).

Kritici Dne daňové svobody často poukazují na zjednodušování, ke kterému při jeho propočítávání nutně musí dojít, nebo na zjednodušení, ke kterému dochází při jeho interpretaci: že jindy mají Den daňové svobody živnostníci a jindy zaměstnanci.

Jenže ani všechno zaokrouhlování a zjednodušování, ba ani to, že vedle sebe existují dva takové „svátky“, nedokáže přebít výmluvnost jednoduchého sdělení, jak vysoké daně platíme.

A pak je tu samozřejmě ještě otázka, jaké služby za ně dostáváme.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu

Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

SPORTEM K BYZNYSU

Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem

BYZNYS JE HRA

„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Gabriel Pleska

Gabriel Pleska

Redaktor, editor a uměle inteligentní ilustrátor webů Peníze.cz a Finmag.cz.

Související témata

aktualitydaněDeloitteDen daňové svobodyhrubý domácí produktLiberální institutOECDpřerozdělovánístátní výdajezdanění

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne?

Koupit nejnovější číslo