Předplatit časopis Finmag

Digitální zoufalství nad portálem stavebníka. Chodí to výborně, ale „neseje“ to

Pavel Jégl
Pavel Jégl
30. 7. 2024
 15 738
komentář

Mělo to být stavební řízení na pár kliknutí. Proklikat se novým online systémem se však dá označit za úkol pro Supermana. Je to průšvih, který se neměl stát.

Digitální zoufalství nad portálem stavebníka. Chodí to výborně, ale „neseje“ to
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš / Zdroj: Pirátská strana

Start digitálního stavební řízení připomíná scénu z filmu Marečku, podejte mi pero! Mechanik Famfula (Petr Brukner) v ní na otázku, jak nový stroj chodí, opáčí: „Chodí to výborně, ale neseje to." Mistr Kroupa (Jiří Sovák) ho upozorňuje, že to je u secího stroje „dost podstatná závada“.

Dost podstatné závady, přesněji nedostatky, vykazují také Portál stavebníka a Informační systém stavebního řízení pro úředníky. Oba propojené systémy jsou součástí nového stavebního řízení.

Přesto ministr Ivan Bartoš zvěstoval, že „po technické stránce se start povedl“ a „digitalizace stavebního řízení funguje“. Systém, představovaný jako stavební řízení na pár kliků, přitom po spuštění nezvládal mnohé klíčové funkce.

Po čtyřech týdnech technici leccos opravili. Systém tak například už umí stornovat dokumenty a doplňovat oprávněné osoby. Pořád ale není propojen se základními registry a spisovou službou.

Hledáte výhodný firemní úvěr? Klikněte ZDE.

Je patrné, že některé podnikatele mohou přetrvávající problémy dostat do existenčních problémů. A v nesnázích se mohou ocitnout třeba žadatelé o hypotéku nebo obce, které se budou snažit o prázdninách digitálně zkolaudovat školu.

Pokus o útěk z byrokratického skanzenu

Jistě, věc má z pohledu Ministerstva pro místní rozvoj polehčující okolnost. Nové digitální systémy až na výjimky nefungují od prvního dne bezchybně, mají své mouchy. Tentokrát se však urodilo příliš much. Ajťáci je nestačili vychytat ani za měsíc provozu portálu.

Ministerstvo pro místní rozvoj v pondělí vydalo harmonogram chystaných úprav. Je rozvržen do konce srpna. Bude tedy systém v září řádně fungovat? Zkušenosti s jinými IT projekty státu naznačují, že se na to nedá vsadit ani zlámaná grešle.

Takže cesta zpátky – k systému, kterým se postupovalo do konce letošního června? Navrhli to někteří lidé ze stavebních úřadů i politici.

Probůh jen to ne! Pryč ze skanzenu, v němž stavitel poletuje jako kulečníková koule podle toho, který úředník ho právě pošťouchl. (Sám jsem to zažil během šestiměsíčního martyria s povolením jednoduché úpravy domu – půdní vestavby.)

Stavební řízení potřebovalo digitalizaci už opravdu nutně. Systém propojený s databází státu (jednou, snad dřív než na svatého Dyndy) ušetří fůru času, vyplní za stavebníka štos formulářů. Dokumentace už nebude „obíhat“ úřady, všichni k ní budou mít přístup z jednoho místa, odpadne nutnost tisknout stavební dokumentaci a s tím spojené náklady. Zní to pěkně, až idylicky.

Škoda, že start k těmto zářným zítřkům byl zpackaný. Spustit nehotový systém a dodělávat jeho základní funkce za ostrého provozu je tristní. To neokecáte.

Hledá se žába na prameni

Ivan Bartoš si postěžoval na zaměstnance stavebních úřadů, kteří se neproškolili, a také na administrátory, kteří jim špatně nastavili přístupová práva. Jistě, někteří lidé na úřadech se mohou bránit novým postupům.

Ministr ale měl počítat s tím, že úředníci se nebudou nadšeně potýkat s dětskými nemocemi systému. Tím spíš, že mají plné skříně papírových podání. Zatím nemáme umělou inteligenci, která by stavební řízení organizovala, ačkoli můžete vzít jed na to, že jednou tuhle práci dělat bude.

Úředníci teď postupují zpravidla tak, že data vyhledávají ve starém systému, zkopírují je do Wordu a potom vkládají do nového systému. Není divu, že jim jde taková práce na nervy.

Verze, podle které jsou žábou na prameni stavební úřady, se zhroutila hned poté, co si na nedodělky v novém online systému začali stěžovat stavebníci, projektanti a architekti. Kromě toho upozorňovali, že call centrum často nezná odpověď na některé problémy a technická podpora nereaguje i několik dní.

Způsob, jakým systém nabíhal, navozuje otázku, jak IT experti při vývoji systému zacházeli s informacemi z projektové praxe. Měli je vůbec k dispozici? Seděli po jejich boku odborníci na stavební právo?

Rychleji a radostněji?

Potíže s náběhem digitálního systému mohou umocnit problémy českého stavebnictví, které tvoří téměř desetinu hrubého domácího produktu. Tento sektor sužují jak vysoké úroky a nedostatek pracovníků, tak dlouhé a komplikované povolovací procedury.

Pokud přihlédneme k novému stavebnímu zákonu, nemusí být nynější změny tak spásné. Česká komora architektů na svém webu píše, že očekávala změny zásadnější. Nový zákon může v některých ohledech práci dokonce komplikovat, protože vyžaduje podrobnější, tedy i nákladnější dokumentaci.

Komora autorizovaných inženýrů a techniků upozorňuje, že až donedávna bylo možné zahájit stavbu okamžitě poté, co úřad vydal stavební povolení. Teď ale musí stavebníci se zahájením většiny staveb počkat na dopracování dokumentace pro postup stavebních prací.

Nový zákon předpokládá, že do konce roku – do doby, než si úředníci s novým systémem potykají – budou platit dvojnásobné lhůty. Potom by měl úředník o jednodušších projektech, například stavbě rodinného domu nebo chaty, rozhodnout do 30 dnů. U složitějších staveb budou lhůty delší – až 120 dnů.

Dokážou ale stavební úřady správní lhůty dodržovat? Vláda pro jistotu ze stavebního zákona škrtla původně zvažovanou fikci souhlasu. Podle ní by v situaci, kdy se stavební úřad nestihne ke stavbě vyjádřit v předepsané lhůtě, byla stavba automaticky povolena. Dá se tušit, že v takovém případě bychom měli fiktivně odsouhlasených staveb jako máku.

Pusťte nás na ně!

Tohle heslo vykřikovali Piráti v kampani do sněmovních voleb. Teď se obrací proti nim. Leckterý rozezlený stavitel nebo pracovník stavebního úřadu teď je v pokušení zvolat: „Pusťte nás na Piráty“.

Kdy se podaří vychytat všechny chyby v digitálním stavebním řízení?

Kritika, kterou Bartoš a jeho lidé z ministerstva schytávají, je vesměs oprávněná. Od členů ANO však vyznívá licoměrné. Vzpomínáte na státní e-shop s elektronickými známkami, za kterým stát ministr z tohoto hnutí? Triviální a předražený projekt za stovky milionů havaroval hned po startu.

Co je ale podstatné: Za osm let, kdy mělo ministerstvo pro místní rozvoj pod palcem, neudělalo ANO pro modernizaci stavebního řízení nic, co by stálo za zmínku, byť se ohánělo eGovernmentem. Pouze udržovalo archaický byrokratický systém se spoustou papírů.

Ne, nejhorší na digitálním stavebním řízení v Česku není jeho zbabraný start, ale to, že dorazilo s mnohaletým zpožděním.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu

Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

SPORTEM K BYZNYSU

Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem

BYZNYS JE HRA

„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu

Ohodnoťte článek

-
8
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Novinář a grafoman. Po studiu automatizace a robotiky na ČVUT se živil jako konstruktér. Už před listopadem 1989 ale psal – do samizdatu a taky do šuplíku. Pak si vyzkoušel politiku, když byl zvolen za... Více

Související témata

byrokraciedigitalizacekomentářMinisterstvo pro místní rozvojstátní správastavební předpisystavební řízenístavebnictvívláda

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne?

Koupit nejnovější číslo