Články na téma: ekonomika

Jakou budoucnost má český automobilový průmysl? Hrozí, že jeho význam časem poklesne nebo dokonce že úplně zmizí? Podívejme se dnes na scénář, který je asi pro nekoho příliš divoký, jenže dřív nebo později určitě přijde: krach českého autoprůmyslu. A na to, jak se na něj připravit.

Podíl služeb na hrubém domácím produktu, hrubé přidané hodnotě i zaměstnanosti je v Česku nižší, než je běžné v zahraničí. V příštích letech by se měl zvyšovat, sektoru ale dál hrozí nedostatek pracovních sil, vyplývá to z analýzy Asociace malých a středních podniků (AMSP).

Spotřebitelské ceny v dubnu meziměsíčně vzrostly o 0,7 %, meziročně pak o 2,9 % a přiblížily se tak horní hranici tolerančního pásma. Inflaci nahoru tlačily hlavně ceny potravin, alkoholických nápojů a pohonných hmot. Ekonomové upozorňují na pokračující inflační tlaky, návratu k vysoké inflaci z posledních dvou let se ale neobávají.

Maloobchodní tržby se v březnu reálně zvýšily meziročně o 6,1 %, meziměsíčně o 1,3 % a překonaly tak očekávání trhu. V příštích měsících by navíc podle ekonomů mělo přijít ještě další zlepšení. Spotřebitelé v Česku jsou stále víc ochotní utrácet.

„Do výkonu průmyslového sektoru jsme nevkládali velké naděje, přesto dokázal zklamat,“ shrnul Vít Hradil ze společnosti Cyrrus pocity analytiků a komentátorů nad čerstvými čísly ze statistického úřadu. A další měsíce nebude líp.

Český hrubý domácí produkt (HDP) podle předběžného odhadu vzrostl v prvním čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,5 % a meziročně o 0,4 %. Dlouho očekávané ekonomické oživení se podle ekonomů zřejmě stává realitou. Už ve druhém čtvrtletí by se česká ekonomika dokonce mohla vrátit na předcovidovou úroveň.

Indikátor důvěry podnikatelů v dubnu vzrostl o 2,6 bodu na hodnotu 95,6, stále ale zůstává na podprůměrných hodnotách. Dál zlepšovat by ho mělo očekávané oživení poptávky. Souhrnný indikátor důvěry odráží zvýšený optimismus spotřebitelů, vyplývá z nejnovějších dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Volby do Evropského parlamentu jsou povětšinou na první pohled nuda, které většina lidí nevěnuje příliš pozornosti. Tentokrát to ale může být jiné. Nejenže se do Evropy tlačí strany, které by ji rády „rozředily“ či změnily její zahraničně-politický kurz, ale po změně volají i ty zavedené. A hraje se o budoucí podobu Green Dealu, konkurenceschopnost Evropy, ale i podmínky pro podnikání.

Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest má od středy nového generálního ředitele Jana Michala. Řízení agentury přebírá po Petru Očkovi, který byl jejím řízením dočasně pověřen.

Spotřebitelské ceny v průběhu března meziměsíčně vzrostly o 0,1 %, za čímž stojí zejména vyšší ceny v dopravě, informoval ve středu Český statistický úřad. Meziroční růst cen se však už druhý měsíc drží přesně na cíli České národní banky (ČNB), tedy dvou procentech. „To potvrzuje, že inflační epizoda v naší zemi skončila,“ říká Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHS.

Tuzemská průmyslová výroba letos v únoru zaostala za očekáváním. Meziročně přidala jen 0,7 procenta. Český průmysl dál trápí vysoké úroky, teplé počasí, slabá německá a čínská poptávka, ale i útoky jemenských povstalců v Rudém moři.

Tržby v maloobchodě v únoru rostly méně než uváděly odhady. Meziročně se v únoru sice zvýšily reálně o 1,6 %, zatímco trh předpovídal víc než dvouprocentní růst, meziměsíčně ovšem klesly o 0,8 %. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ta jsou podle řady ekonomů spíše zklamáním než potvrzením oživení trhu.

Česká ekonomika nakonec loni podala lepší výkon, než se původně předpokládalo. Jde o pozitivní překvapení, které upevňuje předpoklad, že letos by tuzemské hospodářství mělo růst dokonce i nad rámec takzvané černé nuly.

Indikátor tuzemské ekonomické důvěry v březnu vzrostl z únorových 90,6 na 94,2 bodu a je nejvýš od loňského května. Důvěra výrazněji rostla u spotřebitelů, ale i podnikatelé už vidí nejbližší budoucnost líp. Očekávají oživení poptávky a zlepšení ekonomické situace podniků.

České firmy hlásí problémy se získáním úvěrů pro svůj další rozvoj. Trpí tím nejen ony, ale ve výsledku celá ekonomika. Překážkou jsou vysoké úrokové sazby i opatrnost bank a potažmo i firem samotných. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury IPSOS pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků (AMSP).

Ekonomický vývoj v Německu nepůsobí dobrým dojmem. Počet firemních bankrotů vzrostl v roce 2023 o 22,1 procenta. Přispěl k tomu hospodářský útlum, vysoká inflace a růst úrokových sazeb. A letos se bankrotů čeká ještě víc; čtvrtina firem se potýká s růstem objemu špatných úvěrů. Mají se snad Češi začít bát?

Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila dvoutýdenní repo sazbu o 0,5 procentního bodu na 5,75 %. Základní úroková sazba tak sice poklesla potřetí v řadě, i za příznivého vývoje inflace ovšem stejným tempem jako po předchozím únorovém zasedání rady. Firemní úvěry tak výrazně ani tentokrát nezlevní.

Vláda se snaží investicemi rozhýbat ekonomiku, obce však místo podpory podnikání syslí peníze na účtech v bankách. Daňový poplatník by se proto měl ptát, proč od něj stát na financování obcí vybírá peníze.

Tržby obchodníků v lednu vykázaly reálný růst o 2,4 procenta a potvrdil se tak trend rostoucího nákupního apetitu zákazníků. Podle odborníků by tržby v maloobchodu měly růst po celý rok.

Spotřebitelské ceny v únoru meziročně vzrostly o dvě procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v lednu. Po více než pěti letech se tak znovu podařil naplnit cíl České národní banky (ČNB). Největší zdražení hlásí stravování a ubytování, zlevnily naopak potraviny a nealkoholické nápoje.

Český hrubý domácí produkt (HDP) v posledním kvartálu meziročně klesl o 0,2 procenta, za celý loňský rok pak o 0,4 procenta. Tuzemská ekonomika tak zůstává ve slabé kondici, i když koncem roku prokazovala známky oživení. To by mělo pokračovat i letos, hlavně díky očekávanému zvýšení spotřeby domácností.