Změny v pracích na dohodu. Přehled novinek, které se valí na zaměstnavatele

Vládní konsolidační balíček, schválený v loňském roce, a novela zákoníku práce přinesly nová pravidla pro zaměstnávání lidí na dohodu o provedení práce i dohodu o pracovní činnosti.

Novinky mají tento způsob zaměstnávání přiblížit standardnímu pracovnímu poměru, přinést víc práv a jistot zaměstnancům a vytěžit z podnikatelů víc peněz do státního rozpočtu.

Některá pravidla platí od října, některá od ledna. Další pak měla platit od 1. července, ale s nejvyšší pravděpodobností se ještě dočkají úprav a budeme jim vystaveni až od ledna 2025.

Aktualizujeme: Poslanecká sněmovna už „změny změn“ schválila v podobě, v jaké o nich píšeme níž: Změny v zaměstnávání dohodářů přijdou později, odklad schválili poslanci.

Změny v DPP a DPČ: jak šel čas

Pro zaměstnavatele novinky znamenají nejen vyšší přímé náklady, ale také nové administrativní povinnosti, a tedy zvýšení nákladů nepřímých. Zákonodárci změny schvalovali ve spěchu, u některých zákonů chyběla i zpráva RIA, která vyhodnocuje jejich dopady, a asi i proto v nich zůstaly nedodělky a dostala se do nich nařízení, která by přinášela i značné technické obtíže. O dopadech na zaměstnavatele nemluvě.

V naší anketě Očima expertů změny obhajoval ministr práce Marian Jurečka, své k nim řekli i zástupci podnikatelů, právníci a další odborníci: Nová pravidla pro „dohodáře“ očima expertů. Jak zasáhnou podnikatele?

Firmy od začátku oznamovaly nižší ochotu uzavírat nové dohody. A podle průzkumu, který provedla před měsícem mezi 457 společnostmi Hospodářská á komora, to myslely vážně.

„Firmy na úpravy zareagovaly víceméně tak, jak avizovaly loni v létě s tím, že nakonec zaměstnaly méně pracovníků na IČO a na jiné typy smluv, než původně plánovaly,“ komentoval výsledky průzkumu viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.

Firmy, které na změny v dohodách už nějak reagovaly, podle průzkumu přerozdělovaly práci mezi ostatní zaměstnance, najaly osoby samostatně výdělečné činné nebo dohody převedli na zkrácené či plné pracovní úvazky. Případně využívají smlouvy o dílo nebo služby pracovních agentur.

Jen necelá třetina dotázaných podniků uvedla, že na jejich zaměstnaneckou politiku neměly změny vliv. Přitom podle Prouzy řada firem ještě pořád čeká, jak to nakonec s dohodami dopadne. Vláda se totiž odhodlala ke změnám změn.

Vláda na nespokojenost s novou zákonnou úpravou reagovala tím, že ve Sněmovně načetla k chystané novele zákona o investičních společnostech řadu paragrafů, které novelizují zákony týkající se dohod. Tato novela zatím prošla dvojím čtením ve Sněmovně a dá se předpokládat, že bude schválena. Účinnost některých nových paragrafů bude odložena o šest měsíců na začátek roku 2025, zároveň se změní. 

A nyní už slibovaný přehled konkrétních změn:

Co platí od října

Rozvrh pracovní doby, přestávky

Od října musí zaměstnavatelé zaměstnancům na dohody nově rozvrhovat pracovní dobu alespoň tři dny předem. Není přesně stanoveno, jak má takový rozvrh vypadat, musí mít ale písemnou podobu.

Nově pro dohodáře platí stejně jako pro zaměstnance v pracovním poměru úprava pracovní doby, včetně pracovních přestávek.

Překážky v práci: neplacené volno

Pokud se vyskytnou takzvané překážky v práci na straně zaměstnance, má i dohodář od října nárok na neplacené volno. Jde jak o překážky v práci na straně zaměstnance – když se žení nebo vdávají, když potřebují k doktoru nebo jdou na pohřeb – tak o překážky z důvodu obecného zájmu – například když jde člověk darovat krev nebo jede jako vedoucí na dětský tábor.

Příplatky

Dohodáři mají od loňského podzimu nárok na příklatky za práci ve svátek, v sobotu či neděli, za práci v noci nebo za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Příplatky se jim počítají z průměrného výdělku, pokud průměrný výdělek nejde spočítat, bude se vycházet z hodinové mzdy stanovené v dohodě.

Informační povinnost

Zaměstnavatel musí zaměstnance na dohodu informovat o tom, co všechno z dohod plyne. Kromě informací o zaměstnavateli by informace měly zahrnout obsah a povahu sjednané práce, místo, kde se bude práce vykonávat, informace o tom, na jakou dovolenou bude mít zaměsntnac právo a jak si o ni říct, o tom, jak dohoda skončí, kdy a jak dostane peníze, kam se za něj bude odvádět pojistné a podobně.

Informace můžou být včleněny přímo do dohody, případně se může vytvořit samostatný dokument. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo pro zaměstnavatele vzorový informační dokument, ten můžete jako zaměstnavatelé využít nebo se jím inspirovat.

Dohodář si nově může říct o…

Od října platí také to, že po 180 dnech odpracovaných během 12 měsíců u jednoho zaměstnavatele může zaměstnanec požádat o uzavření regulérní pracovní smlouvy. Mohl to samozřejmě udělat kdykoliv i dřív, nyní ale zákon navíc nařizuje zaměstnavateli, pokud dohodáři nevyhoví, doprovodit to písemným zdůvodněním.

Na písemné zdůvodnění má dohodář taky právo, když dostane výpověď. Pokud si o něj řekne. Jinak dál platí, že dohodu může zaměstnavatel ukončit dohodou bez udání důvodu s patnáctidenní výpovědní lhůtou.

Změny, které platí od ledna 2024

Dovolená při práci na dohodu

Lidé zaměstnaní na dohodu získávají od ledna právo na dovolenou. Nárok na dovolenou jim vzniká po nepřetržitých čtyřech týdnech trvání dohody a odpracování alespoň 80 hodin. Pokud dovolenou nevyčerpají, po skončení dohody mají nárok na vyplacení náhrady. Tak jako u klasického pracovního poměru.  

Základní výměra dovolené je u lidí zaměstnaných na dohodu čtyři týdny na odpracovaný rok. Do odpracované doby se počítá i dovolená nebo nemoc. Dovolená se dohodářům počítá, jako kdyby pracovali dvacet hodin týdně, tedy jako při polovičním úvazku. Za odpracování 20 hodin mají nárok na zhruba jednu a půl hodiny dovolené, tedy v podstatě tak, jako kdyby pracovali na poloviční úvazek.

Změny, které opravdu budou platit od července 2024

Registr dohod na ČSSZ a informační povinnost

Všechny dohody o provedení práce se budou povinně hlásit České správě sociálního zabezpečení. Pro oznamovací povinnost platí pořád datum 1. července 2024, té se změny změn netýkají.

Změny, které od července 2024 nejspíš platit nebudou

Limity pro sociální pojištění u DPP

Sociální a zdravotní pojištění se u dohod o provedení práce dneska platí od limitu 10 tisíc korun. Tedy: pokud si zaměstnanec vydělá u jednoho zaměstnavatele (pokud s ním má víc smluv, výdělky se sčítají) 10 tisíc korun a víc za měsíc, z výdělku se odvádí pojištění.

Od července by měly platit pro sociální pojištění limity dva. Jeden pro první dohodu o provedení práce, druhý pro případné dohody další, u jiných zaměstnavatelů. Měsíční limit pro první dohodu byl stanoven na 25 procent průměrné mzdy (pro letošek tedy 10 500 korun), limit pro další dohody na 40 procent průměrné mzdy (17 500 korun). Když bude kterýkoli limit překročen, platí zaměstnanec sociální pojištění a zpětně ho bude doplácet i zaměstnavatel.

Aby se tohle dalo nějak kočírovat, musí se dohody a příjmy z nich taky evidovat. Za každý měsíc měli zaměstnavatelé posílat výpis o všech dohodách a výdělcích z nich, při překročení limitu se pojištění mělo zpětně doplácet. Evidence dohod u správy sociálního zabezpečení bude na rozdíl od limitů skutečně od července fungovat, plánované změny ji neruší.

Limity, které určují, jestli se z dohody o provedení práce má odvádět povinné pojištění, jsou stejné pro zdravotní i sociální (důchodové) pojištění. Loni schválené zákony ale zdravotní pojištění opominuly, to přílepek k zákonu o investičních společnostech napravuje. A víc o tom viz níž.

Změny, které nejspíš opravdu budou platit, a to od ledna 2025

Pokud předpisy přilepené k novele zákona o investičních společnostech projdou beze změny přes poslance a senátory, nový systém danění a odvádění pojistného naběhne až 1. ledna 2025. A bude vypadat jinak, než jak předpokládaly loňské změny.

Limity pro sociální a zdravotní pojištění u DPP. „Oznámené dohody“

U dohod s výdělkem do čtyř tisíc korun se nebude muset odvádět pojistné (stávající limit je 10 tisíc korun). Limit ale půjde pro jednu dohodu zvednout: když zaměstnanec požádá zaměstnavatele, aby jejich dohodu na sociálce registroval jako „oznámenou dohodu“, limit bude 25 procent průměrné mzdy zaokrouhlené na pětistovky směrem dolů (letos by to bylo 10 500 korun, v roce 2025 to bude o něco víc).

V „režimu oznámené dohody“ může mít zaměstnanec jen jednu dohodu, pokud by se správě sociálního zabezpečení u jednoho člověka sešlo v jednom měsíci žádostí víc, přednost má první. Podobně už od loňska funguje systém uplatňování slev na pojistném u zkrácených úvazků.

Limity pro daň z příjmů

Příjmy do limitu u neoznámených dohod se budou moct dál danit patnáctiprocentní srážkovou daní z příjmů, když zaměstnanec u zaměstnavatele nepodepíše prohlášení k dani z příjmů a pokud nepřesáhnou limit. Ten je stanovený u dohod v takzvaném oznámeném režimu na čtvrtinu průměrné mzdy, u ostatních dohod na čtyři tisíce korun. Příjmy od jednoho zaměstnavatel se, tak jako dřív, sčítají.

Nahlížení zaměstnavatelů do evidence dohod

V loni schválených zákonech měl dohodář předepsanou povinnost informovat zaměstnavatele, že už má uzavřenou jinou dohodu. Nově se navrhuje, aby měl zaměstnavatel možnost si u správy sociálního zabezpečení ověřit, jestli má jeho zaměstnanec na dohodu uzavřenou dohodu i jinde.

Do třetího čtení v Poslanecké sněmovně by zákon o investičních společnostech, do kterého byly zahrnuty i změny týkající se pracovních dohod, mohl jít v úterý 9. dubna. Pokud ho poslanci přijmou, musí ještě projít Senátem. Platit by začal po podpisu prezidenta a zveřejnění ve sbírce zákonů.

Našli jste v článku chybu? Dejte nám vědět, abychom ji mohli opravit. Děkujeme!

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Nová pravidla pro „dohodáře“ očima expertů. Jak zasáhnou podnikatele?

• A dost, zvyšování daní stačilo. Teď je čas škrtat ve výdajích

• Konec „dohodářů“ v Česku. Většina firem je propustila, hlásí Komora

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag