Nejdřív druhý pilíř zařízli, teď ho hlásají. Oživí hrobaři z ANO reformu důchodů?

Schůzka zástupců vlády a ANO k důchodové reformě vyústila ve spor o věk odchodu na penzi. Proč se ale o něj hádat? Stát by přece mohl zavést systém, v němž byste mohli nastoupit do penze, kdy chcete – za předpokladu, že si na ni vyděláte. Takovou vizi teď zmiňuje Václav Klaus.

„Já bych zrušil vůbec rok odchodu do důchodu, prostě ať si každý zápolí se svým důchodovým účtem a řekne: já už z něj odcházím, já už z té práce odcházím,“ pravil Klaus v rozhovoru pro podcast Chuť k moci, ve kterém radí opustit průběžně financovaný systém a nahradit ho individuálními penzijními účty, jejichž výnos závisí na příspěvcích a jejich zhodnocení.

Svatá pravda. Našinec si ale musí položit otázku, proč takovou reformu exprezident a také expremiér neprosadil, anebo aspoň nepřipravil. Klaus to v rozhovoru vysvětluje „sarajevským atentátem“ spojeným se skandálem ohledně financování ODS, který vedl k pádu jeho druhé vlády.

Jenže Klaus stál v čele vlády od července 1992 do ledna 1998. Za šest dlouhých let nerozehrál ani úvodní výkop k důchodové reformě, o které ve zmíněném rozhovoru mluví. Doba pro ni přitom byla jako stvořená. Mezi Čechy v devadesátých letech převládalo pravicové vidění světa, do práce nastupovala početná generace Husákových dětí a veřejné finance byly v lepším stavu než v současnosti.

Dnes je situace svízelnější. Česko zestárlo, Husákovy děti se blíží důchodovému věku, státní rozpočet je v chronickém deficitu. Přechod k důchodovému systému, který je založen na individuální složce nebo jí je aspoň výrazně doplněn, by byl nákladnější a bolestivější.

Je nasnadě proč. Pokud budou ekonomicky aktivní jedinci část peněz na zajištění důchodu posílat na vlastní penzijní účet a nikoli na účet, z něhož se platí současní penzisté, v důchodovém systému vznikne díra, kterou bude nutné po určitou dobu zalepit ze státního rozpočtu. A tato díra bude tím větší, čím větší bude podíl důchodců.

Druhý pilíř zařízli. Teď ho oživují

Systém individuálních penzijních účtů, v nichž si lidé mohli spořit, a to i z peněz poslaných na sociální pojištění na vlastní důchod, v Česku už existoval. Zavedla ho v roce 2013 vláda Petra Nečase. Našinec mohl investovat na penzi ve druhém důchodovém pilíři. Ke třem procentům převáděným z prvního (průběžného) pilíře mohl přisypat dvě procenta z vlastních peněz. Díru v rozpočtu tehdy měla zacelit zvýšená základní sazba DPH.

Žádná díra však nevznikla. Druhý pilíř byl dobrovolný. Možnosti v něm spořit, přesněji investovat, využily jen desítky tisíc lidí. A nebylo divu, protože sociální demokraté dali najevo, že po návratu do vlády, do které měli v době přijetí reformy už nakročeno, druhý pilíř zruší. A to také v roce 2015 rukou nedílnou s ANO a lidovci udělali.

Teď ANO, jeden z hrobařů druhého pilíře, jeho myšlenku – byť v poněkud jiné formě – oživuje. „Druhý pilíř je zásadní věc, bez které se nepohneme ani o metr dál,“ řekl stínový premiér Karel Havlíček v rozhovoru pro MF DNES. Podle představ místopředsedy ANO by se na penzi mohlo spořit ve fondu se státní garancí, který by investoval do nových jaderných bloků, dálnic nebo vysokorychlostních tratí.

Že by ANO po osmi letech u vlády a dvou letech v opozici prozřelo?

Když Andrej Babiš nastupoval do Strakovy akademie, hlásal: „Hlavně chceme vyřešit důchody. Dvacet pět let mluvíme o důchodové reformě…“ Mluvil dokonce o tom, že by druhý pilíř měl být povinný. Potom ale otočil a pochlubil se vynálezem penzijního perpetua mobile.

„Já nevím, co je důchodová reforma. Já vím, že budeme zvyšovat důchody. Důchody budou růst. Není důvod k obavě, že by nerostly. Tím, že navyšujeme mzdy, máme vyšší odvody sociálního pojištění. Proto nejsou žádné obavy,“ prohlásil v TV Prima. A k tomu, co nastane poté, až do důchodu začne odcházet početná generace Husákových dětí, pravil: „Co ekonomové vědí o tom, co bude v roce 2030? Kdo bude u vlády?“

Ted jeho pobočník Havlíček vysvětluje: „Je nereálné se domnívat, že státní důchodový systém bude vyrovnaný... S ohledem na to, jak stárne populace, tak je to nemožné.“

Takže ode zdi ke zdi. Čert, aby se v tom vyznal.

Povinnost, anebo motivace?

Pokud by Babiš Havlíčkovi přitakal, mohlo by ANO na druhém pilíři se stranami koalice najít shodu. Ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka avizoval, že „zapojení prostředků z penzijního spoření do strategických investic státu vláda připravuje“. A Piráti prosazují státem garantovaný penzijní fond.

Michal Hron / Midjourney

Důchodová reforma ve švédském stylu. Co na nás hnutí ANO po volbách chystá?

Hnutí ANO by se při penzijní reformě chtělo inspirovat ve Švédsku. Na co se tedy můžeme těšit, pokud se mu podaří po příštích volbách realizovat své inspirace? Pochopí konečně vláda, že investice do firem je investicí do budoucnosti? Odpovědi hledá v komentáři ekonom Pavel Kohout.

Zatím je však podoba reformy, kterou načrtl Havlíček, příliš mlhavá. Někdejší dvojministr v Babišově vládě jen naznačuje. Druhý pilíř popisuje jako „motivační“, spojený s investicemi do státních megaprojektů s garantovaným úročením. Kouká z toho snad pro budoucí důchodce nějaké terno? Neměla by být nabídka pilíře rozšířena také na investiční fondy a projekty soukromého sektoru?

Označení pilíře přívlastkem „motivační“ však naznačuje, že má být nepovinný. Copak je ale možné při zajištění na penzi spoléhat na dobrovolnost? Havlíček upozorňuje, že se inspiroval švédským penzijním systémem. Ten ale vypadá jinak – na individuální účet odchází povinně dvě a půl procenta ze mzdy či platu, které jsou zhodnocovány v investičních fondech.

Pokud by se ale druhý pilíř přece jen povedl, mohl by motivovat živnostníky, z nichž většina platí minimální pojistné. Sotva se jim to dá vyčítat. Copak je možné pokládat je za příživníky? Chovají se racionálně, odvádějí tolik peněz, aby se jim z neadresného a průtokově financovaného systému důchodů vrátily.

Tak či onak s reformou důchodů, která by umožnila Česku zvládat demografickou bombu, jakou jsou Husákovy děti, jsme promrhali spoustu času. Třeba se jí dočkáme. Čas je ale neúprosný, proto nebude tak razantní, jak mohla být před čtvrtstoletím nebo před deseti lety.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Stanjura už mluví skoro jako Babiš. Kam se vypařilo reformní úsilí?

• Bohatí chtějí vyšší daně, držte si peněženky. Proč volání miliardářů ohrožuje všechny

• Nižší zdanění práce? Líbivý návrh NERV, který se zatraceně nepovedl

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag