Články na téma: vláda

Některé naše povinnosti vůči úřadům nedávají smysl, nekonečná čekání na úřední povolení zase dusí ekonomiku a maří investice. Vláda slíbila, že tento tristní stav změní. Stihne to? Čas do sněmovních voleb se krátí.

Vláda nedávno schválila důchodovou reformu. Ve skutečnosti jde ale jen o úpravu současného důchodového systému. Úpravu, která rozhodně nepřinese řešení problému s nedostatkem prostředků na penze. Každý se tak nakonec bude muset z velké míry stejně zaopatřit sám. Včetně podnikatelů, kterým aktuálně výrazně rostou odvody.

Vláda na svém úterním zasedání schválila v pořadí už třetí antibyrokratický balíček z rukou ministra pro legislativu Michala Šalomouna. Mimo jiné ruší povinnost zaměstnavatelů písemně hlásit počet zaměstnaných osob se zdravotním postižením či zavádí možnost zasílat pracovněprávní dokumenty elektronicky. Celkem balíček obsahuje 29 opatření, a to nejen pro podnikatele.

Vláda ždíme daňové poplatníky, živnostníky i firmy. Zkouší zoufalé věci, které nedávno marně prosazovala ČSSD. Přesto se jí nedaří vyhrabat rozpočet z deficitů a zarazit zadlužování státu.

Čeští startupisté a investoři poslali premiérovi petici, ve které ho žádají o přijetí funkčního zákona o zaměstnaneckých akciích. Proč vlastně u nás už dávno takový zákon nemáme? A proč i tímto opatřením vyháníme technologické firmy do zahraničí?

Vláda v březnu už poněkolikáté neschválila novelu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Podle Svazu průmyslu a dopravy to ohrožuje efektivní čerpání financí z výnosů z obchodování, ale i implementaci systému EU ETS 2 (Systém EU pro obchodování s emisemi).

Hnutí ANO oprašuje druhý důchodový pilíř, jehož zárodky kdysi pomáhalo zadupat do země. Znamená to snad, že se dočkáme důchodového systému, který konečně omezí závislost Čechů na neadresném státním přerozdělování? Zkušenosti s politikou nabádají ke skepsi. Proti takové reformě dnes stojí demografie i čas.

Vláda se snaží investicemi rozhýbat ekonomiku, obce však místo podpory podnikání syslí peníze na účtech v bankách. Daňový poplatník by se proto měl ptát, proč od něj stát na financování obcí vybírá peníze.

Užívání HHC není bez rizika, odpovědí však není prohibice. Nejefektivnějším řešením je v tomto případě parametricky omezit držení a prodej, nikoliv kompletní kriminalizace. Praxe ukazuje, že v důsledku zákazu se na trh dostanou jen nové a horší deriváty. Česko se tím navíc připraví o miliardy na daních.

Vláda na středečním zasedání nestanovila termín vstupu Česka do eurozóny ani do mechanismu směnných kurzů ERM II, který členství předchází, oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura. Zároveň vyzvala Národní ekonomickou radu vlády (NERV) a Legislativní radu vlády, aby do konce letošního října vyhodnotily hospodářské a právní dopady obou kroků. K debatě o přijetí společné evropské měny by se měl kabinet vrátit za rok.

Kabinet Petra Fialy v čele s ODS přichází s návrhem na zmírnění povinnosti plateb sociálního pojištění hned od začátku podnikání. Pokud projde, začínající živnostníci nebudou muset hradit zálohy na sociální pojištění v minimální výši hned od začátku.

Čísla nejsou příznivá. Česko ekonomicky zaostává za EU a ta zase zaostává za USA. Proč tomu tak ale je? Proč chce Fialova vláda zestátnit ČEZ? A nešlape si náhodou Evropa sama po štěstí?

Současnému vládnímu kabinetu evidentně teče do bot. Vzpomněl si na skupinu obyvatel, za jejíhož zastánce se vláda – a zejména hlavní vládní strana ODS – od počátku prohlašovala: na podnikatele. Chce jim usnadnit propouštění a nabírání lidí. A to rychle. Problém je ale v tom, že to zaplatí zas podnikatelé. Anebo to nebude fungovat.

Vládní návrh zákona umožňující rychlejší oddlužení prostřednictvím osobního bankrotu nese první výsledky: část dlužníků zjevně odložila svůj vstup do procesu oddlužení, aby získala výhodnější podmínky. To bude stát věřitele, včetně podnikatelů, spousty peněz. Původně přitom stála za tímto návrhem velmi dobrá myšlenka: zvýšit podnikavost Evropanů a ulehčit život podnikatelům. Zase se to ale nepovedlo.

Vláda rozehrála druhý poločas. Dočkáme se od ní ještě nějakých reforem, anebo s blížícími se volbami uvidíme pouhou údržbu? Na první variantu bohužel zřejmě můžeme zapomenout.

Většina expertů se shoduje, že tento rok ceny energií dál klesnou, ale na předcovidovou úroveň se nevrátí. Na různé firmy navíc dopadnou rozdílnou měrou, jelikož stále velkou roli ve výsledných cenách hraje rozhodnutí o státních dotacích. Výrazně je navíc mohou ovlivnit i různé politické události, často pěkně daleko od našich hranic. Jak se tedy v této nejistotě zorientovat?

Hospodářské oživení přijde pomalu a váhavě, umělá inteligence předvede další rychlý vzestup, do Bílého domu se vrátí rozzlobený Donald Trump a člověk se znovu přiblíží Měsíci. Z křišťálové koule to vyčetl hlavní komentátor Finmag.cz Pavel Jégl.

Stát uvolní na pomoc energeticky náročným firmám s cenami energií 3,5 miliardy korun, oznámil premiér Petr Fiala. Pomoc je cílená na téměř 25 tisíc odběrných míst. Opozice požadovala plošné opatření – pro firmy i pro domácnosti. Kdo na vládní pomoc dosáhne? A jak se na ni dívají odborníci?

Vláda Petra Fialy si konsolidačním balíčkem koupila čas. Jednou však vyprší, varuje Národní rozpočtová rada. Bude pak kabinet schopný podniknout další potřebné kroky?

Vláda podle nedávného vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury nesplní některé další body ze svého programového prohlášení. Je mezi nimi i slibovaná valorizace základní daňové slevy na poplatníka. Jinak řečeno, vlivem inflace budeme všichni reálně platit vyšší daně i tam, kde se nominálně nezvýší. Dá se v Česku ještě vůbec na něco spolehnout?

Letos končí zastropování cen energií a v posledních dnech se vyrojily spekulace, že by ceny měly v příštím roce vyrůst o desítky procent. Jaká bude realita? A jak by se na to měli připravit podnikatelé? Zeptali jsme se expertů.